Terária podle druhu biotopu - 1

Tropické terárium

Pro tropická terária je typická vyšší vlhkost, dostatek rostlin, lián a kořenů. Tyto terária jsou vhodná pro zvířata z tropických a subtropických oblastí. Jako substrát se nejčastěji používá lignocel (drcená kokosová kůra), rašelina smíchaná s pískem, jedlová či kokosová kůra. Podestýlka musí dobře vázat vodu, nesmí však ve vyšší vlhkosti plesnivět. Tyto druhy substrátů jsou vhodné i pro pěstování živých rostlin. Na substrát je možné umístit mechy a lišejníky. Rostliny volíme také podle druhu chovaných živočichů. Pro větší druhy gekonů, ještěrů či žab se například více hodí silnější rostliny s tužšími listy, neboť zvířata na těchto listech rády odpočívají, popřípadě zde kladou vajíčka. Ve většině případu není třeba řešit případnou jedovatost rostlin, neboť terarijní zvířata rostliny nekonzumují a slouží pouze k úkrytu či odpočinku. Můžeme se rozhodnout pro živé rostliny nebo použít umělé. Umělé rostliny mají výhodu ve snadné údržbě. Dojde-li k jejich znečištění (např. výkaly), tak stačí rostlinu pouze umýt pod tekoucí vodou. Živé rostliny pomáhají v udržování vlhkosti, zajišťují optimální mikroklima. Tropická terária můžeme zvlhčovat manuálními ostřikovači, automatickými rosícími systémy, mlhovači nebo vodopády. Miska s vodou většinou není potřeba neboť většina ještěrů a gekonů olizuje kapičky vody přímo z listů.

Často se setkávám s dotazy, zda můžeme umísit rostliny, mechy a lišejníky z přírody. Nebudu zde řešit otázku ochrany přírody (ta by pro nás všechny měla být prioritou), ale spíše zdravotní hledisko při umístění do terária. Znám chovatele, kteří se velmi obávají plísní, parazitů a škůdců, které bychom mohli do terária zavléci. Jak jste si možná již všimli, snažím se pro moje terarijní zvířata vytvořit přirozené prostředí. Tyto druhy se v přírodě běžně vyskytují, což samozřejmě znamená, že se setkávají denně se vším, co příroda nabízí. Sterilita a čistota chovu je samozřejmostí, především po dobu karantény nových živočichů, ale zase se podle mě nesmí nic přehánět. Když si donesete mech či lišejník z přírody, je nutné ho pečlivě zkontrolovat a nebrat ho z míst, kde by mohla hrozit nějaká kontaminace (skládky apod.). Dáme pozor na plísně a odumřelé části. Když beru mech z volné přírody, nikdy „neočešu“ celý pařez nebo větev. Vždy sloupnu pouze menší kousek, aby se mech mohl opět sám během krátké doby zregenerovat. Lišejníky spírám pouze ty, které jsou na spadaných větvích na zemi. Větve a kořeny volíme především ty, které jsou z tvrdých dřev. Nasbírané bohatství z lesa umístíme dle našeho vkusu do terária a v ideálním případě necháme terárium zaběhnout. Během několika týdnů poznáte, zda se někde netvoří plíseň. Až po několika týdnech by jste do terária měli umístit zvířata.

Mechy v teráriu vydrží poměrně dlouhou dobu v dobré kondici (hodně záleží na vlhkosti). Když uschnou, není nic jednoduššího než opět zajít do lesa a vyměnit je. Terárko bude stále jako nové. Ještě bychom měli dát pozor na hmyz, který by mohl uškodit našim zvířatům. Jedná se především o jedovatý či bodavý hmyz. Vše ostatní se naopak může stát vítaným zpestřením jídelníčku.

Subtropická terária bývají vyhřívána v rozmezí 22 – 28°C. Lokální výhřev může být i vyšší. Vlhkost se opět podle druhu pohybuje mezi 60 a 80%. Pro druhy, které potřebují UVB složku světla, používáme žárovky nebo zářivky se střední intenzitou tohoto záření. Mezi tropickými druhy je i mnoho živočichů, kteří UVB záření potřebují minimálně či vůbec. Některé druhy hadů a pralesniček žijí v nejnižší části lesa a množství UVB záření bývá i v přírodě minimální. To samé platí i u nočních živočichů, kteří jsou přes den ukryti a aktivní jsou pouze v noci. Nočním živočichům můžeme pořídit žárovku s modrým světlem, které je neruší a my je můžeme pozorovat.

Zdroj: terraqua.cz

Autor: Petr Hammerschmied